Pondělní ráno. Nos a pusa sice trochu splaskla, ale pořád vypadám jako kdybych potkal Arťuchina.
S rýmou a kašlem to taky není moc lepší. Ale sluníčko za oknem láká a tělo se potřebuje pohnout.
Obouvám Marteny a na krk věším Nikona.
Zvu vás na procházku po lese, kde běhám:


























Žádné komentáře:
Okomentovat